V poledních nedělních hodinách projíždíme českou krajinou a již z dálky je vidět ona dominta ... kopec ke kterému míříme ... k ŘÍPu.
Chvilku před 13-tou hodinou jsme dorazili do vesnice Rovné (respektive Krabčice - Rovné ... nedaleko od Roudnice nad Labem) a zaskočilo nás, že před vjezdem dlouhou alejí na parkoviště pod kopcem Říp je ZÁKAZ VJEZDU (na mapách totiž nic takového nebylo).
Pak jsme si všimli nedalekého, novotou svítícího oploceného areálu - parkoviště (asi patřícího místní organizaci českého svazu chovatelů), kde paní ještě s jednou slečnou vybírali parkovné (a půjčovali za 5 Kč klíče od toalet).O 50 Kč chudší (za auto a den) jsme se vydali asi kilometrovou silnicí (alejí) vzhůru pod kopec Říp, kde jsme se na chvíli zastavili u informačních tabulí.
Po asi kilometr dlouhé stezce (místy kamenité, ale z větší části vybetonované) jsme se vydali vzhůru.
Cestou jsme se zastavili u 2 vyhlídek, kde za krásného počasí je vidět daleko do krajiny.
20 minut před 14-tou hodinou dorážíme na vrchol před chatu.
Nejprve si v místní dřevěně chatičce s nápisem KASA kupujeme vstupenku do Rotundy (nezapomeneme ani pamětní minci za 50 Kč, či magnetku) a pak se vydáváme k malému občerstvení.
do chaty s nápisem "Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp !"
Přesně v celou hodinu nás průvodce vpouští do Rotundy sv. Jiří a my si za 40 Kč vstupného vyslechneme cca 15-minutovou přednášku (prokládánou spousty otázek ze strany přednášejícího ... copak jsem u zkoušky ve škole? :-( ).
Následně se vydáváme na roudnickou a pražskou vyhlídku, kde jsou úžasné pohledy do krajiny.
No a v podvečer se vracíme zpět a vydáváme se domů.
- - - - - - - - - - - - - - -
Hora Říp (455,2 m) je zdaleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit.
Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.
Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru Sever-Jih dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu. Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie – na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.
Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.
Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například křivatec český a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.
Historie
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.
Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JihoVýchodně). Nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.
Stavby na vrcholu hory ŘÍP
Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Je připomínána od roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu Říp!“
Odkazy:
- http://www.pruvodce.com/rip
- http://www.hora-rip.cz
- http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADp
- http://www.hrady-zamky.cz/rotunda-rip
- http://www.hora-rip.eu
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Rotunda_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(%C5%98%C3%ADp)
- ... a další
Virtuální prohlídka:
- http://www.virtualtravel.cz/hora-rip.html
Žádné komentáře:
Okomentovat