Cestičky blog: 15.10.2011 - Výlet: po hradbách v Jihlavě

V sobotu 15. října 2011 jsme si udělali malý výlet do našeho krajského města Vysočiny - do Jihlavy.

Jihlava (německy Iglau), je statutární město, původně pouze moravské, dnes po obou stranách česko-moravské zemské hranice (tvořené zčásti řekou Jihlavou). Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra, je od roku 1982 městskou památkovou rezervací a od roku 2000 centrem Kraje Vysočina. Město má přes 50 tisíc obyvatel a od roku 2004 Vysokou školu polytechnickou.

Nejprve jsme se prošli jsem kolem městských hradeb, abychom posléze vstoupili historickou branou Matky Boží do vlastního města. Za slunečného počasí jsme se prošli celým jihlavským Masarykovým náměstím, odkud jsem zamířili k Horáckému divadlu a následně jsme pokračovali k obchodnímu středisku CITY PARK.

Kamenné hradby ze 14. století, které se z velké části zachovaly. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Severně od brány Matky Boží se zachoval kus hradby s příkopem a valem.
Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť a opevnění, za švédské okupace 1645-1647 byly před ní vybudovány mohutné bastiony. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena – díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná – brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu.)

Brána Matky Boží je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznik se datuje spolu s výstavbou opevnění – na počátku 2. poloviny 13. století. V šestnáctém století prošla brána gotickými i renesančními úpravami, až se vyvinula do dnešní podoby. Specifická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Složité předbraní s obranými systémy bylo v roce 1862 zbouráno.

V lednu 1995 musela být brána staticky zajištěna z důvodu poklesu základů. Její koruna však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k její kompletní rekonstrukci. V současnosti je brána zpřístupněna veřejnosti jako vyhlídková věž a malé muzeum jihlavského podzemí a dolování. Na bráně rovněž sídlí Jihlavská astronomická společnost a každé pondělí po setmění zde probíhají veřejná pozorování oblohy.

Masarykovo náměstíVětšina domů původně měla gotická lomená podloubí, která zanikla při přestavbách v průběhu 14. století. V dalších staletích byly domy přestavěny v renesančním a barokním slohu a nakonec většina z nich získala klasicistní průčelí.

Náměstí vévodí jezuitský kostel svatého Ignáce z Loyoly. Kousek za náměstím na východě se nachází kostel sv. Jakuba Většího z roku 1257 a trojici doplňuje kostel Nanebevzetí Panny Marie na západě spolu se ulicí a branou Matky Boží. V blízkosti kostela sv. Ignáce z Loyoly stojí velmi výrazná budova jihlavské radnice. Vznikla postupným spojením tří raně gotických domů, v 16. století byla přestavěna, v 18. století zvýšena o jedno patro a doplněna mansardovou střechou a věžičkou. Před touto radnicí také byla v roce 1436 uzavřena Basilejská kompaktáta.

V současné době uprostřed východní části náměstí stojí obchodní dům (Prior), který byl postaven roku 1983 v socialisticko realistickém stylu a podle převládajících názorů nejen Jihlavanů je stylově nevhodný a hyzdí historický ráz náměstí. Na jeho místě stála kdysi řada gotických domů (špalíček) ve kterých se, mimo jiné, nacházela tiskárna místních novin a různé obchůdky.

Náměstí je přirozený středobod města. Každoročně se na něm koná pouť, vánoční a velikonoční trhy, a i při ostatních událostech (jako byla např. kampaň pro vstup do EU v roce 2004, dále pak různé předvolební mítinky, výstavy pod širým nebem, komerční kampaně…) je Masarykovo náměstí místem, které má potenciál oslovit nejvíce zdejších obyvatel.